Kdo je potkan
Zde se dočtete něco o potkanovi obecně. Jak by měl vypadat, něco o divokém a laboratorním potkanovi, také se dozvíte, jaký je rozdíl mezi potkanem a krysou, s kterou je potkan často zaměňován...:)
Hmotnost "klasického" potkana: 300-900 g
Délka těla: 21-30 cm (ocas je většinou o něco málo kratší jako tělo)
Březost: 21-23 dní
Délka života: 2-4 roky
Tep: cca 300 tepů/min
Dech: cca 75 dechů/min (Makaron 67 dechů-při částečném spaní)
Počet mláďat: 8-20
Teptota: cca 38°C
ZAŘAZENÍ
Říše: Obratlovci
Kmen: Obratlovci
Třída: Savci
Řád: Hlodavci
Čeleď: Myšovití
Rod: Potkan
ROZDÍL MEZI POTKANEM A KRYSOU
| Způsob života | Potrava | Rozmnožování | Výskyt | Vzhled | Srst | |
| Potkan | Aktivní hlavně v noci, brzy ráno a večer (v zajetí i ve dne) | Všežravec | Březost 21-23 dní, 8-20 mláďat, pohl. dospělost 5-6 týdnech | Vlhčí místa (kanály apod.) | Tupější čumák, zavalitější tělo, váha někdy i 500 g | V dnešní době hodně varient, barev a znaků. |
| Krysa | Aktivní především v noci, ráda šplhá | Hlavně býložravc, živočišná složka jen vyjímečně | Březost 22-24 dní, 7-10 mláďat, pohl. dospělost 8-10 týdnech | Sušší místa (půdy apod.), částěčně nory | Protáhlější čumák, štíhlejší, váha max. 300 g. | Předevím zbarvení aguti (standart srst a uši). |
POTKAN LABORATORNÍ A DIVOKÝ
Divoký potkan
Nese název Rattus norvegicus. Všichni laboratorní potkani pocházejí z tohoto potkana divokého. Rozšířen byl ze Střední Asie, odkaď se postupně dostal až do celého světa (včetně Evropy). Postupně potkan začal z Evropy vytlačovat původní krysu obecnou. Divoký potkan žije na vlhčích místech, zájména v kanálech. Divocí potkani tím pádem mají rádi vodu, laboratorní ale většinou ne. Potkan (laboratorní i divoký) však plavat dokáže. Protože je potkan divoký přizpůsobivý a odolný pomalu se začíná přemnožovat. Proto je lidé hubí. Potkani se totiž prokoušou nebo podhrabají kamkoli, nemají s ničím problém. Divocí potkani mají zpravidla jen zbarvení aguti.
Laboratorní potkan
Jak už název vypovídá, domestikováni byl především pro laboratorní účely (pokusy...). Laboratorní potkani jsou většinou albíni (bez pigmentu). Už nejsou tolik odolní proti nemocem. Chovají se pro náchylnost k rakovině, proto je pravděpodobnost, že i potkani chovaní doma budou mít jednou rakovinu. Také už nemají tolik vyvinuté smysly (nepotřebují je). V dnešní době se potkan laboratorní (hlavně jako domácí mazlíček) vyskytuje v několika barvách, varientách a znacích.
